O lidech, mravencích a lidské nepředvídatelnosti

Lezl si takhle travou a nad ním visela lidská noha, málem přišel o život. Mravenec malý, bránit se nemůže, ba ani předvídat. Jakkoli je jeho život ohrožený, on sám je přesto pracovitý, pilný a neustává v budování svého domova. Stačí chvíli pozorovat přírodu – oblaka plují neznámo kam, ptáci si radostně hrají v trávě, vítr...

ROZHOVORY

Obvykle se do nich nemusíme nutit – povídání je čímsi přirozeným a pro lidi příznačným. Dorozumívat se mezi sebou je zákonitostí, neodmyslitelně patřící k životu. Je to prostředkem ke sdílení všeho příjemného i nepříjemného, dobrého i špatného. A navíc, pokud člověk netrpí samomluvou, je to docela zábavné…   Srdce, povídej Zatlouklo na vrata a nakouklo do...

Malé předvánoční zamyšlení

I když do Vánoc je ještě daleko, uteče to jako voda. Přesto už někteří pečou perníčky a zdobí své příbytky, těšíce se na radostné zimní svátky. Počasí nám je už tak trochu připomíná a škrabání skel na autech je mnohým malinko znechutí. Ale ten náhle čerstvý, osvěžující až mrazivý vzduch, proudící odkudsi z velké dálky pročišťuje...

Bloumání tichou nocí

Nemusím stát právě v noci u okna, ba ani koukat do hvězdářského dalekohledu na noční oblohu. Přesto si umím ve své fantazii cestovat podle svých přání a tužeb, je to krásné, zajímavé a inspirativní. Dá se totiž cestovat v čase tam i zpět, a dokonce se lze kouknout za horizont všeho možného – tedy i do světa...

O dušičkách

Jedna taková malá se ztratila. Odešla neznámo kam a nikdo už ji neviděl. Nikdo neví, jak si sama poradila a jestli se v pořádku dostala tam, kam chtěla. Ale na Zemi po ní zůstala prázdnota, tichý kout, smutná nálada. Taková, s jakou po někom teskníme, koho jsme měli rádi a on byl součástí našeho života. Zůstal jen...

Tak trochu jiný příběh

Vypadalo to na nerovný vztah. On byl malý, trochu při těle, všechno ho hned vytočilo a rozčílilo. Ve všem měl hned jasno a často vybuchoval nad nechápavostí druhých. Ona byla vysoká, štíhlá blondýnka, inteligentní, krásná, s velkým charisma a uhrančivýma očima. Zdánlivě vše naznačovalo tomu, že tohle nejde dohromady. Že nelze mísit koše s opálkami a není...

Čas letí jako bláznivý…

…a nechytím ho, ani vy – zpíval kdysi dávno Karel Gott. Melodie nám vleze pod kůži a nejde zapomenout. Až si tak najednou možná uvědomíme, že zpěvákova slova jsou velkou pravdou, protože čas odměřuje všem stejně. Není úplatný, nepodvádí a nikoho neprotěžuje. Minuta za minutou nám všem ubíhá stejně, ať běžíme maratón, nebo ležíme upoutaní...

Není člověk jako člověk

Lidé jsou prazvláštní tvorové. Nebo spíše stvoření? V každém případě se narodili, aby žili a na tomto světě něco ukázali, dokázali, posunuli kupředu. Je dobré věřit, že každý z nás má na této planetě nějaký úkol. Což takhle několik příkladů ze života? Člověk nedostižný Někdo toho umí opravdu hodně. Kromě své profese má také své...

Proč?

Na některé otázky se těžko hledá odpověď. Je to, jako když se malé dítě neustále na něco vyptává a dospělí jsou už v koncích. Rádi by řekli pravdu, ale neznají ji. Ptají se svého nitra, své intuice, chytrých knih nebo strýčka Googla co říci a pak jim svitne malilinkatá naděje, že právě takhle by to...

VŠEDNODENNÍ ZAMYŠLENÍ

Ne vždy si my, lidé, nedokonalí tvorové, víme rady. Přitom někdy máme řešení tak blizoučko, že netušíme, jak rychle by se nám mohlo ulevit. Jsou tací, kteří se trápí nad sebemenší chybičkou, které tíží vlastní nedokonalost a pláčou nad každým rozlitým mlékem. Přitom v praxi stačí mléko setřít a v mžiku je všechno v pořádku....