Každý den

Každý den vyjde slunce na oblohu. Každý den je jinak lemovaný – mraky nebo mráčky, jindy je nebe čisté jako vymetené, nebo šedočerné, nacucané vodou, tisíckrát jiné… Každý den plyne jiným tempem a někdy uteče lidem mezi prsty, jindy se plouží, jako líný had. Cestička osudu je podobně klikatá a každý den ji činí jinou, jedinečnou, osudovou.  ...

Já umím být šťastná

Vůbec se nezdála být velká, spíš maličká, nenápadná, tichá a skromná. Prostý šat, nevýrazná osobnost. Plachým pohledem hladila laskavou bílou zimní krajinu a doslova se do ní vpíjela. Srdce však neměla z ledu, tálo jako poslední sněhová místečka na prvním jarním slunci, až z toho bylo jednomu teplo. Malá velká Úplně něčím jiným převyšovala mohutně i velké dospělé. Byla totiž dívenkou bystrého...

Bylo, nebylo

Komu by se nelíbilo, kdyby i v životě vítězilo dobro nad zlem, radost nad nenávistí, a nic nekončilo tragicky či nespravedlivě. Jenomže pohádky se dějí málokdy a skutečný životní příběh „jen tak nevymyslíš“. Občas lidskými osudy ona tvrdá, nefalšovaná realita pěkně otřese a člověk se může ocitnout doslova v troskách…   Za devatero horami Možná právě támhle, a možná ještě blíž...

Na hraně

Kdybyste balancovali nad propastí, je otázkou, co se jednomu honí v hlavě. Řada věcí a situací je v poslední hektické době skutečně doslova na hranici – únosnosti, možností či dokonce schopností jednotlivých lidí, vzato ze všech možných pohledů a úhlů. Nevěříte? Zkuste se na svět kolem sebe podívat přes sklíčko – nemusí to být zrovna zvětšovací či zmenšovací sklo. Možná se...

Černobílý svět

Vše kolem nás se pomaloučku polehoučku halí do adventního šálu. Odpoledne nabírá na šedi a je nutno si občas na něco posvítit. Světýlky se to všude jen hemží, z médií prosakuje předvánoční nálada a lidé se, jako vždy staví do dvou táborů, obvykle spolu vytrvale bojujících.   Několik odstínů šedi Padesát legendárních odstínů se nám smrsklo do škály od bílé přes šedivou po antracitové,...

Po čem naše duše touží

Ať už prožíváme některé chvíle v současnosti jakkoli, je načase se v dnešním světě zorientovat. Člověk je od přírody tvor přizpůsobivý, ale někdy ho to může stát poměrně dost úsilí, aby se bez úhony vymanil ze zajetých kolejí a mohl tak dál pokračovat ve své životní cestě. Duchovní bohatství, aneb to co jsme zdědili, nastřádali si uvnitř sebe...

ZTRÁTY A NÁLEZY

Občas se lidem stává, že se ztratí. Někteří ztrácejí hlavu kvůli lásce, jiní kvůli přemíře povinností a úkolů, jiní z důvodů malinko podivných. Ztratit se v čase je reálné ve filmu o strojích na čas, kde je možné se vrátit v čase nebo jen tak zlehounka nakouknout do budoucnosti. Ó, co bychom za to dali, kdyby to šlo. To bychom hned věděli, co...

NOVÉ ZAČÁTKY

Zkuste začít znovu. Když se vám něco nepovede, ale i když se vám cokoli povede. Začátek jako takový má v sobě totiž malé kouzlo – je vždycky neotřelý, překvapivý, lepší, než ten předešlý a nikdy není nudný. Začátek klubíčka, začátek schůzky, začátek nového dne, začátek nové činnosti, nové koníčky, nové vědomosti i zkušenosti… Nově a lépe Každý začátek v sobě totiž...

Sen o duhové víle

Možná jsou jenom v pohádkách a možná si je lidé vysnili. Možná, že existují, ale vidí je jenom ti vnímavější. Takové víly září všemi barvami a jsou poslem dobré energie, přinášejí úsměv, radost, kapičky štěstí, vláhu. Víly utkané z barev duhy mají zvláštní dar… Červenat se není nutno Ať je nahá nebo oblečená, je nádherná. Taková přírodní nebeská krása...

MALÉ RADOSTI

Život je sled po sobě následujících dnů. Někdy je slunečno, jindy zataženo, může být i pořádná bouřka. Fouká, leje, blýská se a k tomu bije hrom. Strašidelné. Poté se obvykle vyčasí a první slunečné paprsky nám dají avízo, že přichází den jako malovaný a všechno je v nejlepším pořádku…   Někdo to rád horké Je léto a každý člověk je má rád...