Když se mladý kluk – David Pastrňák z malého Havířova z docela upřímně bezvýznamné zemičky (a já se to nebojím vůbec přiznat), dostane do velké Ameriky, aby měl příležitost na vysoké úrovni dělat to, co jej tolik baví, opravdu to není samo sebou. A jestliže se najdou někteří z tuzemska, kteří si řeknou, „dělá svoji práci, je to jen hloupá hokejka“, jde asi o soudy lidí, kteří nikdy nežili v zahraničí.. Netuším, proč mají někteří Češi stále tu potřebu shazovat, vytvářet ve svých představách závistivá, umělá privilegia pro ty, kteří skončili „venku“. Já mezi ty “venku” patřím. Některé z vás může napadnout, mají přeci kvůli tomu spoustu výhod?? Oni to často ale nemají ve všem lehčí.. Především na začátku to mají extra těžké.. Tím začátkem nemyslím pár měsíců, ale klidně 2 – 3 roky.
Díky pár vědcům, miss world, hokejovým hráčům, tenistům, prezidentu Havlovi a dalším, o naší bezvýznamné zemičce alespoň někdo ve světě ví a každý Čech by měl hrdý, že někdo z naší země vynikl.
Na internetu se objevila kritika směrem k živému výstupu hokejových hráčů před národem v TV, neboť chování hokejových hráčů někteří spatřovali, jako nekorektní. Jsem pamětník Nagana, byla jsem na Václaváku. Opravdu na mě nezanechaly stopy ani sprostá slova ze strany hráčů a ani litry vypitého alkoholu. Nic z toho neurčilo můj budoucí život, ani jsem z toho nenabila pocitu, že jsou hokejoví hráči alkoholici. Viděla jsem partu mladých mužů, kteří měli ohromnou radost z toho, co dokázali pro sebe a jak nás reprezentovali před celým světem v něčem, čemu se říká stále sport. Sport, jež provází výhry, které by se měly oslavovat a prohry, jež stojí rovněž za rozvojem každého hráče. Bez nich, by se tito hráči nenaučili vyhrávat.
Nějak nemám potřebu, aby momenty radosti byly neustále korektní, omezované, a s pravidly, hlavně, aby naplnily očekávání všech… Sami kritici nejsou stroje, tak proč se má protistrana chovat, jako stroj..? Dle mého názoru, s kterým samozřejmě nemusíte souhlasit, jestliže už i oslavy mají být limitovány, protože si na ně někteří lidé asi odvykly během Covidu, tak jdeme směrem, kdy se ze společnosti bude vytrácet radost a spontánnost.
Když jsem s manželem (sportovním novinářem), sledovala výkon českého týmu, zhodnotil jej, jako prvotřídní. Když jsem se následně podělila o to, že se našli někteří, kteří kritizovali formu oslavy úspěchu, kdy Česko v MS hokeji vyhrálo první místo asi po 14 letech, nechtěl tomu ani věřit… A komentoval to slovy, že měl někdo zjevně potřebu se na něcí úkor trapně zviditelnit. Tohle vše mě inspirovalo napsat o Pastrňákovi. Tolik jsem mu přála, aby dal branku a českým věčně nespokojeným kritikům zavřel ústa. Když nad tím ale teď přemýšlím z jiného uhlu pohledu, ono jim vlastně ani nezbývá nic jiného nežli rýpat… Protože oni sedí doma, zatímco on žije svůj život, který by s ním řada těch rýpalů v nějakých ohledech asi určitě vyměnila.
Bohužel jsem neměla čas narození k dispozici a opravdu jej jen nerada odhaduji – vypočítávám.
David se byl schopen vypořádat se svým životem v zahraničí díky vrozené přizpůsobivosti a ta si vyžaduje přirozenou inteligenci, zvídavost, komunikativnost, bystrost a vnímavost. On to vše má. Je tedy velkým podceňováním ze strany druhých, jej považovat za „hloupou hokejku“. V zahraničí musel prokázat soubor mnoha kvalit, aby tam byl schopen uspět a vůbec žít. Vzhledem k tomu, jakou intelektuální podporu mu poskytuje rodinné zázemí, situace, kdy musí být bez blízkých, pro něj musí být obtížné.
I když se David lehce nadchne pro věc, je vědomě pozitivní a má moc rád obecně zábavu – sám nezkazí jen tak nějakou srandu, jeho kritické vnímání jej dokáže držet při zemi. David má ve svém vnímání vrozenou disciplinovanost, obětavost, skromnost, smysl pro detail a touhu obecně podávat ten nejlepší možný – takřka dokonalý výkon u všeho na co se zaměřuje (projevuje se i v osobním životě). To z něj pod správným vedením udělalo toho, kým je.
David Pastrňák si musel v minulosti projít vícero momenty, kdy to chtěl asi na chvíli zabalit, protože se dostal do situací, kdy ve svém vnímání trpěl sebekritickým pocitem, že není dost dobrý. V tom smyslu může být David vůči sobě tím nejpřísnějším soudcem. Jenže faktor, že se může věnovat něčemu, co jej velmi baví, víra v tvrdou práci, spolu se silným potenciálem v podobě vrozené vytrvalosti – až „zabejčenosti“, jej udržel na správné cestě. David nikdy nečekal na to, že mu věci spadnou samy do klína (to opravdu není jeho vrozený přístup) a v tom by mohl a měl být inspirací pro druhé.
Chcete odhalit tajemství, jak poznat nevyrovnaný protějšek? Získejte 30 min online kurz zdarma! Získat jej můžete zde.
David Pastrňák není typickým „ego bojovníkem“ ve smyslu „Dělám tohle, abych sobě (a ostatním) dokázal, jakej frajer sem“. Za vším, k čemu se David dopracoval, je především velká a tvrdá práce, která mu opravdu nečiní problém. Dále dostatek trpělivosti kvůli motivaci směřující k vytvoření života, jež nejen jemu poskytne stabilní zázemí, jistotu a podmínky, aby si on a blízcí mohli užívat toho dobrého v životě. A ano, může to skýtat i život v nějaké formě přepychu či v podobě pěkných smyslových požitků. David Pastrňák je vůči blízkým velmi starostlivý člověk a není to jen kvůli tomu, že by k tomu byl veden.
Dle mého názoru, David není typem člověka, který bude chtít hrát „navěky“. I když jej hokej velmi baví, protože si na něm dokáže najít neustále něco nového, stimulujícího, což mezi potřebuje ke své emocionální spokojenosti. Časem přijde s největší pravděpodobností moment, kdy si rád začne užívat zaslouženého odpočinku, těšit se z jiných aspektů života a plodů tvrdé práce, jako je cestování, poznávání, objevování nového a někdy taky prostě lenošit s blízkými. V tom ohledu není, jako „Jarda“. Určitě zůstane nadále fyzicky aktivní a činorodý. Nicméně David si s největší pravděpodobností velmi dobře uvědomuje, že život není jen o hraní hokeje, protože je v tom ohledu zkrátka praktikem, pro kterého má hodnotu i životní stabilita a radost v něm.
David Pastrňák má velmi energické, logické, realistické emocionální prožívání a s tím spojený rychlý, proměnlivý, všestranný, flexibilní přístup nejen vůči osobním touhám, ambicím, motivacím, ale i přáním. Navíc je typem hráče, který rád objevuje nové aspekty hry, a ochotně předává své zkušenosti i svým kolegům. Má v sobě smysl pro efektivitu výkonu a potřebnou sebekontrolu mysli, což z něj dělá pohodového, srdečného, optimistického člověka, který není křivákem. Naopak on dělá vše proto, aby se na něj bylo možné spoléhat. Díky tomu nejen v pracovní oblasti všichni ví, na čem u něj jsou.
David mohl mít po určitou etapu svého života problémy s netrpělivostí, roztěkaností, jakmile jej nadchla nějaká činnost či jeho pozornost byla odsunuta jinam – k něčemu, co podnítilo jeho zvědavost. To mohlo pochopitelně negativně ovlivňovat jeho chvilkově nesoustředěný přístup. Ale vzhledem k jeho velkému potenciálu v podobě být vytrvalým, stabilním tahounem všech, který dokáže unést odpovědnost, prosazovat stanovené cíle, plnit své povinnosti, se s tím dokázal očividně více nežli skvěle vypořádat, a do svého potenciálu dorostl.
I když by na to určitě měl, Davidovi není blízké nějaké vytahování se, to pro něj nemá hodnotu. Hodnotu má pouze to, co zůstane po něm…… Odkaz jeho výkonu, jeho existence (spokojená rodina).
Doufám, že se vám tato krátká ukázka rozboru dle astropsychologie líbila. Brzy se můžete těšit na další.
Získejte okamžitý přístup k mimořádným slevám, exkluzivním videím, radám pro osobní rozvoj, vztahy a mnoho dalšího. Jako dárek získáte 10% slevu na všechny služby! Navíc se dozvíte jako první o nových rozborech slavných osobností. Přihlaste se k odběru.. > zde
A autorce: Jmenuji se Mirka Bittner a na profesionální úrovni se astropsychologii a koučinku věnuji 14 let. Rozebírání lidí je má obrovská vášeň, kterou „trpím“ už od dětství. V kombinaci s mou velkou emocionální inteligencí přináší rozbory s výsledky, které lidem berou doslova slova z úst. Miluji pomáhat s transformaci života a díky mému přístupu se transformace u druhých děje rychle, efektivně a na hluboké úrovni.